Pop-in po tři čtvrtě roce

Na závěr…

Před začátkem prázdnin jsme si s Andreou začaly povídat o jejím životě v Egyptě, o mateřství, o její práci a rodině. Prázdniny končí a s nimi i náš seriál.

Z Andrey je nadšená látkařka, teď už skoro devítiměsíčního syna nosí v šátku Caboo nebo v Manduce. Pro látkování nadchla manžela (během léta si stihla přítele vzít), své okolí a dokonce i několik svých klientů. Ověřila si, že Pop-in plenky zvládne používat na cestách, doma v České republice i doma v Egyptě.

Změnilo se u vás v látkování nebo nošení něco od našeho prvního rozhovoru?

Nadšení panuje dál, Caboo jsme s tím, jak syn roste, vyměnili za Manducu a nemůžeme si ji vynachválit, hlavně na cestách! Díky kapucce má syn potřebné soukromí a dokáže mi bez problémů usnout v nosítku. Když létáme s přestupem a kočár dostanu až v cílové destinaci, je to k nezaplacení. Nosíme s manželem oba. Někdy mám pocit, že manžel sahá po nosítku okamžitě. Vyhovuje mu možná víc než mít syna jen na rukou. Chodi spolu po venku a povídají si, objevují svět.

Jak se látkovalo na Mauriciu? Co Francie a další země?

Látkování je všude stejné, co se techniky týče. Jen chce dopředu zjistit, jestli budete mít možnost plenky vyprat. Na Mauriciu jsme byli ubytováni v hotelu a servis praní tam byl dost drahý, takže jsem musela po první vyprané várce sáhnout po jednorázovkách. Ve Francii to bylo super, v místě, kde jsme bydleli, byla prádelna a dalo se kdykoliv vyprat za pár korun. Ted už jsme zpět v Egyptě, kde budeme až do listopadu a pak vzhůru za novým dobrodružstvím. Momentálně plánujeme, kam vyrazit v prosinci, možná Karibik, pak určitě nějaké hory.

A pořád vás to baví?

Určitě! Neustále se mě všichni ptají, co to máme za fešné bombarďáky a nošení je prostě nádherné. Hodně lidí považuje nošení a látkování za věc „květinových” žen, tak já jsem žena, která nosí i na podpatcích, s manželem podnikám, cestuju. Jde to úplně bez problémů.